Tento směr postmoderny se vyznačuje jednoduchými geometrickými formami (zejména čtverci) a jistou strohostí, protože v jádru odmítá dekorativní prvky. V tomto smyslu se zdá být v rozporu s Venturiho definicemi, ale na druhé straně je s nimi v mnohých bodech v souladu - zcela jistě je ve Venturiho smyslu popisně symbolický, má také „konvenční a laciný“ výraz, tak jak ho Venturi definuje. Postmoderní racionalismus navazuje přímo na italský racionalismus 20. a 30. let, který se za Mussoliniho stal oficiálním slohem.
Typické jsou pro oba směry:
Není divu, že je to zrovna italský architekt Aldo Rossi, který se jako první ujímá tradice meziválečného racionalismu. Největší vliv na současnou tvorbu (ostatních tvůrců) však měly Rossiho často publikované skici a studie.