Autoři: akad. arch. Jindřich Smetana, ing. arch. Tomáš Kulík, ateliér LO-TECH
Realizace: 1997

Jedná se o zahradní divadelní pavilon s odpovídajícími provozními možnostmi a technologickými principy. Nadzemní část objektu je lokalizovaná v místě dřívějších garáží, to je v severní části dvora oboustranně sevřeného mezi pavlačové činžovní domy z 20. let. Podzemní část je propojena se suterénními prostory přilehlých činžovních objektů, kde navazuje nezbytné zázemí divácké na levé straně, herecké a technické na straně pravé.

Koncept stupňovitě řazených portálů, propojených prosklenými pásy, je vyjádřením optimální geometrie vnitřního prostoru a také koresponduje s parkovou úpravou dvora. Podstatná část objektu je zapuštěna pod terén, v úrovni 3 m pod zemí navazuje jeviště a pata hlediště na komunikační a manipulační koridor, ve kterém jsou na obou stranách umístěná již zmíněná zázemí (sociální zařízení, šatny, apod.).

Díky specifickému programu malého divadelního studia (pro 85-100 diváků) jsou funkce hlediště, jeviště a boční nástupy integrovány do jediného inscenačního prostoru, přístupného přímo z terénu. Vstupní část se jeví jako přízemní objekt se dvěma vstupy po stranách, kde diváci sestupují až na úroveň jeviště. Pro sezení diváků jsou navrženy jednoduché dřevěné lavice s možností změny konfigurace. Základních 6 řad s 81 místy je možné doplnit další příležitostnou lavicí pro 10 osob, s variantním využitím na scéně nebo v hereckém zázemí. Bez této lavice slouží zadní stupeň hlediště pro místa k stání, respektive pro invalidní vozíky. V postranních kapsách hlediště je ještě 10 míst k stání, sezení na schodech, nebo k umístění speciálního technického zařízení na stativech.

Celková půdorysná plocha jeviště je cca 90 m2. V tomto rozsahu je dřevěná dvouvrstvá palubová podlaha v přírodním tónu s polyuretanovou povrchovou úpravou. Vlastní aktivní plocha jeviště je oddělena od bočních přípravných a nástupových koridorů bočními šálami. Denní světlo proniká dovnitř skleněnými mezerami, oddělujícími po celém obvodě jednotlivé části stavby. Jsou tvořeny ve dvou sloupcích z vrstvených řezaných skleněných pásků. Autoři zde obdivuhodným způsobem učinili z úsporného řešení výtvarně silný element. Oproštěný interiér je pojímán tak, aby jeho dominantní náplní, vytvářející definitivní charakter místa, byl děj odehrávající se na jevišti. Vnější podoba divadélka připomíná soustavu hranolů teleskopicky zasunovaných do sebe. Plášť budovy je zhotoven z nášlapného plechu, což na první pohled působí nezvykle. Autoři stavby předpokládají, že její svislé stěny budou časem zakryty popínavými rostlinami, takže stavba organicky se svým prostředím sroste.