Autoři: Martin Kotík = Omicron-K (1997-99), Richard Doležal, Petr Malinský, Petr Burian, Michal Pokorný = DaM (2000-02)
Realizace: 1997-2002
Novostavba uzavírá řadu budov ve spodní části západní strany Václavského náměstí. Na parcele, blížící se svým tvarem trojúhelníku, přímo sousedí se dvěma funkcionalistickými skleněnými objekty (paláce Astra, Baťa). Předchůdcem paláce Euro byl novorenesanční třípodlažní nárožní dům, odstraněný v 70. letech během výstavby metra.
Koncept návrhu spočívá v principu vícevrstevnatosti a kontrastu vkládaných pravoúhlých hotových celků s měkce modelovaným, vše sjednocujícím vnějším pláštěm. Tento transparentní skleněný plášť, půdorysně tvarovaný do křivky, nehmotně definuje základní objem domu. Jeho subtilní vzhled je podtržen použitím zdvojené skleněné fasády s odvětrávanou vzduchovou mezerou. Ve druhém plánu se v nároží objevuje kontrastně kubická strohá hmota, tvořená vrstvou svislých nastavitelných clon ve zlaté barvě, které umožňují regulaci světelných podmínek v interiéru. V nejexponovanějším místě domu pak tento vnitřní kubus proráží klidnou horizontální hmotu vnějšího pláště a dává vzniknout dominantě zlaté věže - výškové odezvě protějšího nároží s palácem Koruna, s jehož věží palác Euro tvoří symbolickou vstupní bránu do prostoru náměstí.
Novostavba má 3 podzemní a 10 nadzemních podlaží. V 6. patře vzniká ustoupením hmoty administrativní části terasa s prvky zeleně v pískovcové dlažbě. Pro terasu je využita i část střechy na úrovni předposledního patra, přimknutá k posledním dvěma podlažím věže. Na této úrovni se nachází i poslední stanice jednoho z výtahů, jejíž atypické řešení dojezdu (použití poklopu, který si kabina vyveze na své střeše) umožňuje minimalizování rušivých zásahů do hmoty věže.
Členění a způsob zasklení fasády odpovídá požadavku na nejvyšší možnou subtilnost nosných prvků. Vnější zasklení je po celém obvodu důsledně zvlněné do křivky - žádná dvě skla neprobíhají rovnoběžně - a nároží tvoří skla oblouková. Všechna skla vnějšího pláště jsou pevná, kotvená na tmelenou spáru a větrání zdvojené fasády je zajištěno systémem větracích mřížek. Dutina je provětrávána diagonálně a po jednotlivých patrech. Tento systém umožňuje přirozené nepřímé větrání všech kancelářských prostor a působí příznivě na celkovou tepelnou bilanci budovy během všech ročních období. Vnitřní vrstva fasády, začínající ve druhém patře, je tvořena řadou otevíracích francouzských oken v hliníkových profilech tmavě šedé barvy. Mimo prostor věže stíněný lamelami je v ostatních částech stavba chráněna proti slunečnímu záření svislými textilními clonami ze speciální polotransparentní tkaniny. V zájmu zachování odhmotněného hladkého vzhledu budovy jsou všechny stínící elementy umístěny v dutině mezi vnějším a vnitřním pláštěm. Zároveň zajišťují svým různým nastavením, měnícím se automaticky dle aktuálních světelných poměrů, žádoucí vzhledovou proměnlivost objektu v průběhu dne. V nočních hodinách bude fasáda uzavírána stažením rolet a zaklopením otočných lamel. Noční nepřímé osvětlení pak dodává věži slavnostní atmosféru.
Vnitřní dispozice byla od počátku koncipována jako maximálně flexibilní. Jediným pevným prvkem procházejícím všemi patry je železobetonové jádro, do něhož jsou soustředěny vertikální komunikace a sanitární zázemí. Hmota tohoto jádra je dalším z vložených objemů a od ostatních konstrukcí je odlišena materiálem povrchu a zvlášť osvětlena ze spáry v podhledu.
