Autoři: ing. arch. Viktor Rudiš, ing. arch. Martin Rudiš, ing. arch. Zdeňka Vydrová
Realizace: 1996
K pozoruhodným stavbám brněnského výstaviště z počáteční fáze výstavby patřil Obchodně živnostenský pavilon brněnského architekta Bohumíra Čermáka, postavený v letech 1926-28 k výstavě Soudobé kultury. Svým půdorysem ve tvaru U uzavíral jednu ze dvou os výstaviště a tuto roli zdůrazňovala 45 m vysoká vyhlídková věž. Atriový prostor otevřený přes široké schodiště k příchodu návštěvníků byl vymezen bočními křídly a v popředí dvěmi reklamními věžičkami. Stavbu provázela úsporná opatření, spěch a nepřízeň počasí, ale i zřetelná ležérnost stavitelů. Byla provedena ze železobetonu, pouze dvě boční křídla byla dřevěná. Je zřejmé, že její hodnota spočívala především v urbanistické koncepci a v technickém i výtvarném řešení. Její zavěšený skleněný plášť byl ve své době zcela nevídaným řešením. Boční křídla pavilonu byla později přestavěna - přesto však pavilon postupně chátral a po roce 1990 bylo rozhodnuto o jeho radikální přestavbě. Z původní stavby zůstala zachována vyhlídková věž a jedna z dvojice menších předstupujících věží.
Celkově špatný stav zachovaných částí původní stavby vedl investora k úvahám o novém využití cenného prostoru. Důležitým impulsem pro konečné řešení byla soutěž na nový generel BVV (Brněnské veletrhy a výstavy) v roce 1993, která přinesla novou myšlenku prodloužení hlavní třídy od vchodu přes pavilon G dále k Pisárkám.
V projektu jsou zachovány věž a podvěží, malá věžička s malým pavilonem. Nové jsou dvě mohutné výstavní haly, malá věžička a pavilonek k ní přiléhající. Nové části jsou s původními propojeny podzemním koridorem a v přízemí prosklenými spojkami. Atrium v čele (s vodní nádrží) je doplněno menším atriem na zadní straně s totožným přístupovým schodištěm. Pavilony jsou vybaveny rozsáhlým technickýma obslužným zázemím. Nová kompozice především reaguje na rozvoj celého výstavního areálu. Půdorys - nyní ve tvaru H - je odpovědí na rozšíření areálu do zadního plánu. Přísná linearita nových bočních křídel, vizuální i faktická prostupnost spojovacích křídel příčných i vytvoření dvou rovnocenných průčelí zdůrazňuje pokračování cesty výstavištěm. Zároveň je však tato cesta zdramatizována. Příčné křídlo s dominantou zářivé věže a masivní podnože jsou přece jen jistým předělem a definují ohnisko, k němuž se lineární pohyb vztahuje. Toto napětí mezi cestou a ohniskem bylo tématem architektury po celá staletí a jeho ztvárnění současnými prostředky prokazuje, že je to téma nadčasové. Jistý odkaz k historii a ke klasicizující kompozici představuje i osová symetrie, s níž je vytvořen jakýsi čestný dvůr s předstupujícím širokým schodištěm. Je evidentně projevem respektu k původní koncepci Čermákově, v níž se konstruktivistické výboje prolínaly s neoklasicistním cítěním.
Vlastní výstavní haly jsou pojaty jako velké kontejnery v duchu jednoho z proudů současného high-techu. Ocelová konstrukce z válcových pilířů, obloukových vazníků a táhel, která se vizuálně uplatňuje v interiéru, vytváří rozsáhlý nečleněný prostor umožňující maximální flexibilitu využití. Jednolitost vnitřního prostoru umocňuje prosvětlení souvislými prosklenými pásy ve stropu a bočních stěnách. Konstrukce je oblečena do dvojitého pláště z hliníkových plechů a v tomto meziprostoru jsou ukryty i obslužné funkce a klimatizace rozvodů. Navenek haly působí jednoduchostí objemů a hladkostí a subtilností tenké kovové slupky. Nebezpečí uniformity při poměrně velkém měřítku hal je kompenzováno zachováním jedné z původních předstupujících věží a vytvořením zajímavé variace na stejné téma na protilehlé straně, na niž navazuje i nový administrativní apendix. Celek je tak přes zdánlivou jednoduchost komplexem velmi rozmanitých motivů.
Přestavba pavilonu G vyvolala jisté rozpaky z hlediska památkové péče. Nová kvalita, kterou tato intervence evidentně přinesla, však není jedinou protiváhou ztrátě podstatných částí původní stavby. Novostavba nejenže vytvořila rámec, v němž výrazně vyniká skvělá Čermákova vyhlídková věž, ale i v kompozici nových objemů navázala na původního ducha pavilonu.
